Co je to VLNOřez?

Po nějaké době experimentování se nám konečně podařilo rozběhnout numerický model WRF EMS (Weather Research and Forecasting Environmental Modeling System) A spustili jsme nějaké výpočty v reálném čase... Model WRF je cca o 10 let mladší nástupce modelu MM5, který znáte ze stránek www.medard-online.cz. Je to model pro omezené oblasti, jako vstupní a okrajové podmínky jsou použity data GFS s rozlišením 0.5 stupně. Model vlastně "pouze" dopočítá předpověď GFS do jemnějšího gridu a do jemnější orografie. Tedy ve finále by se výsledky od GFS zase tak moc lišit neměly, s tím, že právě orografické vlivy by měly vyniknout.

Je podzim, čas vlny a tak první produkt je vlnový... Skoro je už teda zima, ale ještě to nejni úplně s křížkem po funuse a nějaká vlna ještě snad bude, i když den je již krátký a troposféra tenká.


Rovnou odpovídám na dotaz, který čekám: "Proč nejsou taky Jeseníky?"
Odpověď: Pokus se provádí na Krkonoších, protože je to pro mě blíž autem. Nic jiného za tím není, když se ukáže že to funguje dodělám i Jeseníky. Testovat se ale bude na Krkonoších. Sorry! :-)

Výpočet pokusné krkonošské domény má horizontální rozlišení gridu 2 km a model terénu cca 0,9 km. (Výsledky MEDARDa, publikované na webu , pro doménu ČR, mají rozlišení 9 km.) Rozlišení terénu se ale bohužel zdá pro podobný experiment malé. Což je velice důležité, protože Krkonoše jsou v modelu cca o 200-300 m nižší a "zhlazené". Tudíž výsledky úplně přesně nesedí s reálem... Zkoušel jsem porovnávat model s IGC souborem z JG z 29.10.07 a modelovaná poloha stoupání a klesání byla trochu jiná než v reálu. důvodem je snad právě rozdíl v orografii modelové a reálné. Nicméně "nějaký zajímavý vobrázky" z toho lezou :-)


Pokusná doména a orografie.




Tak a teďka k vlastnímu VLNOřezu.

Zatím je celá věc ve fázi vývoje a ladění a je třeba k ní přistupovat stylem "Na vlastní nebezpečí!"

Na obrázku Krkonoš jsou barevně vyznačené vertikální pohyby. Červená je vzestupná fáze a modrá sestupná. Stupnici s rychlostmi stoupání a klesání záměrně nezobrazju, ale zdá se, že využitelné stoupání je tehdy, je-li barva plně červená. Slabší odstíny červené dávají slabší stoupání než je vzhledem k větru využitelné. Nicméně je na obrázku vidět poloha stoupání a klesání (vzhledem k modelové orografii, v reálu může být blíž nebo naopak dál od hřebene) Je to horizontální řez hladinou 800 hPa, což je něco kolem 2 km a vertikální pohyby by již neměly být generovány "svahem". Černými čarami je v obrázku vyznačená modelová orografie.

"Vlnové rozruchy" ve 2 km.




Druhou částí "vizualizace proudění" je vlastní VLNOřez - vertikální řez Krkonoš ve směru JIH-SEVER, na kterém je zobrazena opět vertikální rychlost ve stejné barevné škále jako v případě horizontálních "vlnových rozruchů". Černými čarami je vyznačená J-S komponenta rychlosti větru v m/s. Kladná hodnota je pro jižní složku větru, záporná pro severní. Při větru foukajícím ze západu nebo východu je severo-jižní komponenta = 0. (Zatím neumím udělat řez například ve směru 240st, ale časem to určitě rozlousknu, to je další důvod proč zrovna Krkonoše, sou víc nastavený na jižák než Jeseníky.) Zeleně je modelová orografie. Vzorový řez je veden přes Krkonoše v zeměpisné délce E15.75 a vede přes EPJG.


VLNOřez 29.10.2007 12:00 UTC.




Pro příště se ještě pokusím zobrazovat v řezech potenciální teplotu, která se obvykle používá pro zobrazení vlnových pohybů, ale nějak se jí nemůžu zatím dopočítat... :-)


Příklady z 29.10.2007 a z 1.11.2007

29.10.2007 "vlnové rozruchy ve 2 km"

29.10.2007 "VLNOřez"

1.11.2007 "vlnové rozruchy ve 2 km"

1.11.2007 "VLNOřez"




Bych chtěl na závěr ještě moc poděkovat Radkovi Zimovi a Charliemu, bez nichž by se "věc" zcela jistě nepodařila. Charliemu za harwareovou oběť, aby sme vůbec něco rozumně upočítali a Radkovi zase děkuju za moje leckdy stupidní a dementní dotazy ohledně LINUXU, kterýma ho pořád ještě zahlcuju... A taky Luďkovi, že u něj počítač bydlí a žere proud a konektivitu :-) díky!